Až válka na Ukrajině skončí, protijaderné státy EU budou muset sebekriticky přehodnotit svůj postoj“ řekl ve středu 5. dubna ředitel Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol během konference na Science Po v Paříži.Válka na Ukrajině vedla k drastickému snížení vývozu ruského plynu do EU, což jen zhoršilo cenovou krizi, která začala pandemií Covid-19.  Kromě těchto vnějších otřesů lze současnou situaci v Evropě vysvětlit také dvěma velkými strategickými chybami, kterých se dopustily některé členské státy a instituce EU.

První chybou byl dlouhodobě chladný vztah Bruselu k jaderné energetice. A druhou to, že některé členské státy „daly svá vejce do jednoho košíku, konkrétně ruského“, řekl v reakci na otázku EURACTIV France.

A poukazuje na naivitu veřejných orgánů, zejména Němců.“Pamatuji si mnoho diskusí s německou vládou a mnoha lidmi na rozhodujících pozicích, kteří říkali, že ani během studené války Rusko nikdy neodpojilo plyn . “

Události posledního roku ukázaly, že se mýlili.

Přivítal rozhodnutí těch států, které zatím odložily definitivní odchodu z jaderné energie V Německu však odklad skončí už koncem dubna. Birol přitom upozorňoval ministry pro energetiku na zasedání Rady EU již v polovině října minulého roku, že Evropa tuto zimu zvládne, ale ta příští bude složitější.

Zdvojnásobení jaderné energie
V každém případě se Birol domnívá, že jaderná energie je přínosem pro dekarbonizaci.
Ve zprávě zveřejněné v červnu 2022 IEA také tvrdí, že rozvinutá jaderná energie se do roku 2050 ve světě zdvojnásobí a že bude hrát důležitou roli […] směrem k cíli ‚nulové emise‘“. A zbytek světa se nemýlí, vzpomíná pan Birol. Jaderná energie se vrací do popředí, a to silným způsobem ,“ poznamenal již během COP27 v Egyptě.

Například Jižní Korea znovu spouští svou jadernou energetiku, stejně jako Japonsko, které se v roce 2011 stalo obětí jaderné katastrofy ve Fukušimě.

Pan Birol však zároveň upozorňuje, že součástí rovnice je sice i jaderná energie, primární však musí být obnovitelné zdroje. Ty skutečně učiní EU méně závislou na ropných a plynárenských státech, které jsou často řízeny autoritářskými nebo diktátorskými režimy.

Zdroj: Euractiv, 5.4.2023
Foto: EPA-EFE/MOHAMMED BADRA